Ellisova kniha je neobvyklou literární poctou legendární jazzové zpěvačce a pianistce Nině Simone. Světoznámý hudebník v ní vypráví příběh zdánlivě bezvýznamného předmětu - žvýkačky, kterou Simone během koncertu v roce 1999 odložila na klavír a kterou si autor později odnesl domů jako suvenýr. Tento zvláštní moment se postupně stává výchozím bodem pro osobní, někdy humornou a jindy dojemnou reflexi o fanouškovství, paměti a síle hudby. Ellis sleduje, jak může zdánlivě bezvýznamný drobný artefakt nést otisk mimořádné osobnosti a stát se symbolem inspirace. Kniha tak není jen kuriózní historkou, ale také meditací o vztahu mezi umělcem a jeho publikem, o tom, jak vzniká úcta k hudebním ikonám a jak může umění zasahovat do lidského života. Autorův vypravěčský styl je osobní, hravý a plný nadšení pro hudbu, která dokáže překračovat čas i každodennost.