Zelenina a bylinky, jak divoké, tak pěstované, luštěniny a obilniny, ovoce a lesní plody, a dokonce i květy některých rostlin patří jakožto ingredience k srdci italské kuchyně. Díky podnebí, horkým létům a nízkým srážkám, a geomorfologii krajiny je každý vhodný kousek Apeninského poloostrova, od severu k jihu, pokryt zeleninovými zahradami a hospodářstvími, úžasným živým kobercem, který je barevný a rozmanitý. Poskytuje zdánlivě nekonečné množství pokrmů, rozličně připravovaných, jimž se nic nevyrovná. Italové milují plody své země a naučili se, jak je využívat nejnápaditějšími způsoby a zpracovat všechny jejich jedlé části.