Barbara Rylko-Bauer vypráví příběh své matky Jadwigy Heleny Lenartowicz, polské lékařky, zatčené v lednu 1944 gestapem. Jako politická vězeňkyně pracovala do konce války jako doktorka v několika koncentračních táborech, včetně Ravensbrücku, Gross-Rosen a Neusalz. K ošetření nemocných měla minimum zdravotnických potřeb a léků, přesto se jí podařilo mimo jiné zabránit propuknutí epidemie břišního tyfu. Počet žen, které zachránila, lze jen stěží odhadnout.