Zcela nejdůležitější námořní a leteckou bitvou, které se Grummany F4F-3 a F4F-3A US Navy zúčastnily, se stalo v květnu 1942 střetnutí v Korálovém moři. Do tohoto úvodního boje letadlových lodí v historii se zapojily Wildcaty squadron VF-2 z USS Lexington (CV-2) a VF-42 z USS Yorktown (CV-5). Bitvou současně vyvrcholily aktivity Wildcatů s pevným, nesklopným křídlem, působících z nosičů amerického námořnictva. Strojevariant F4F-3 a F4F-3A v Pacifiku v rámci letectva US Navy totiž zasahovaly do akcí pouze do jara 1942, kdy je ve službě vystřídaly F4F-4 se zesílenou střeleckou výzbrojí a sklopným křídlem. Nové letouny byly výhodnější pro palubní provoz, sklopná křídla šetřila místo během skladování v hangárech i na palubě. Díky výzbroji šesti křídelních kulometů 12,7 mm narostl ničivý účin střelby v cíli. Současně se ovšem snížila zásobamunice na hlaveň z 450 na 240 nábojů, což výrazně redukovalo dobu, po kterou mohl pilot pálit. Ne všichni stíhači tyto změny přijali příznivě, neboť na starších F4F-3 si cenili vyváženějšího sladění výkonů, výzbroje i provozních vlastností.